Dnes jsme si půjčily auto. Dostaly jsme úplně novou nablýskanou Ibizu. Naplnily jsme ji kufry a vydaly se směr Cascais, Cabo da Rocca, Sintra, Porto.

Cascais = moje první setkání s oceánem. Byl to zvláštní pocit, mě dojal.
Cestou k Cabo da Rocca jsme se zastavily ještě u jedné vyhlídky a na několika plážích. Čím dál severněji, tím byl Atlantik drsnější. Pod Cabo da Roccou už jen vzbuzoval respekt.

Nejzápadnější výběžek Evropy je prostě jen nejzápadnější výběžek. Ale nezastavte se tam. Vyhlídka byla jako ty ostatní, hezká.

Dalším cílem byla Sintra, jenže už nějak nezapadla do našeho časového harmonogramu. Věčným zastavováním a kocháním se jsme nabraly takové zpoždění, že jsme museli uhánět k Portu, protože pokoj bylo třeba převzít do půlnoci. Po krátkém hledání hotelu jsme to nakonec stihly (půl hodiny před deadline).
Pokoj je takový normální, s lisabonským komfortem se to nedá srovnat. Ale jsme v historickém centru. Stačí ujít opravdu pár kroků. Navíc tu dostaneme i snídani - o starost míň.
Co se ukázalo jako komplikace, bylo ustájení auta. To teda legrace není. Mno, snad ho zítra najdem tam, kde jsme ho nechaly.

Zítra tedy Porto a vzhledem k tomu, jak nás i během krátké noční procházky nadchnulo, možná i pozítří - zvažujeme prodloužit si tu ubytování do neděle. Nějak se nám po těch mořích a řekách do vnitrozemí moc nechce. Naštěstí nejsme ničím vázané, jen odletem, takže ještě uvidíme.

Všechny vás moc pozdravujeme. Jana a Markéta. Bom día.